Kůň je velmi společenské zvíře. Ale proč tomu tak je? To se stalo někdy před asi 25 miliony let. To na zemi změnou klimatu ustoupily pralesy a vytvořily se stepi a roviny porostlé trávou a předkové našich koní poprvé opustili lesy a stali se požírači trávy - býložravci. Na stránce „Vývoj koně“ je namalovaná časová osa vývoje koně a na ní je označen vznik předka koně Merychipus. A tam to všechno začalo.
Život ve stepi postavil prakoně před veliké problémy. Museli se naučit v nechráněných rovinách unikat před útočícími dravci a mít čas se napást a zároveň hlídat okolí. A to vyřešili tak, že se sdružovali do stáda. Vyvinul se u nich tzv. stádový pud
Ve stádě mohla část zvířat dávat pozor a část se mohla pást nebo odpočívat.
Naučili se, co to znamená moci se spolehnout na přátele. Museli být schopni při útěku dosáhnout vysoké rychlosti, aby se zachránili před šelmami. Při rychlém pohybu používal prapředek koně pouze svůj prostřední prst a ostatní prsty postupně zakrněly. Na prostředních prstech se vytvořilo tvrdé kopyto a rámec prakoně se mnohonásobně zvětšil. Zvětšila se také mozková část a pojídáním trávy se změnil i chrup.
Hřebec byl vůdcem stáda, tří nebo čtyř klisen a jejich sajících i ročních hříbat a několika dvou a tříletých mladých koní. Hřebec chránil svou rodinu před dravými zvířaty a před jinými hřebci a vychovával mladé. Když zestárnul, převzal jeho úkoly jiný hřebec.
Vůdčí klisna byla nejstarší a nejzkušenější. Na útěku, ke kterému vyzval hřebec, vedla stádo. Vodila stádo na nejlepší pastviny a napajedla a všichni ve stádě jí a jejím hříbatům dělali místo. Postavení a zařazení ostatních koní ve stádě - hierarchie - odpovídalo tomu, jak si ho vybojovali, odvážní vedli, slabší se podřídili. Když hřebec získal novou klisnu, nastalo mezi „starousedlíky“ vzrušení, dokud si „ta nová“ nevybojovala své místo v cizím stádě. Starší hřebečkové byli vůdcem stáda vyhnáni, aby si vytvořili svá stáda. Od okamžiku zdomácnění koně hrál velikou roli v dalším vývoji koně člověk. Výběrem nejlepších jedinců (selekcí) a cílevědomým chovem byly zvýrazněny některé důležité vlastnosti. Takto bylo vyšlechtěno mnoho plemen koní s různými vlastnostmi.
Např. těžký a silný kůň tažný, rychlý a vytrvalý kůň jezdecký, soumar, minikoně atd.
Ve stádě mohla část zvířat dávat pozor a část se mohla pást nebo odpočívat.
Naučili se, co to znamená moci se spolehnout na přátele. Museli být schopni při útěku dosáhnout vysoké rychlosti, aby se zachránili před šelmami. Při rychlém pohybu používal prapředek koně pouze svůj prostřední prst a ostatní prsty postupně zakrněly. Na prostředních prstech se vytvořilo tvrdé kopyto a rámec prakoně se mnohonásobně zvětšil. Zvětšila se také mozková část a pojídáním trávy se změnil i chrup.
Hřebec byl vůdcem stáda, tří nebo čtyř klisen a jejich sajících i ročních hříbat a několika dvou a tříletých mladých koní. Hřebec chránil svou rodinu před dravými zvířaty a před jinými hřebci a vychovával mladé. Když zestárnul, převzal jeho úkoly jiný hřebec.
Vůdčí klisna byla nejstarší a nejzkušenější. Na útěku, ke kterému vyzval hřebec, vedla stádo. Vodila stádo na nejlepší pastviny a napajedla a všichni ve stádě jí a jejím hříbatům dělali místo. Postavení a zařazení ostatních koní ve stádě - hierarchie - odpovídalo tomu, jak si ho vybojovali, odvážní vedli, slabší se podřídili. Když hřebec získal novou klisnu, nastalo mezi „starousedlíky“ vzrušení, dokud si „ta nová“ nevybojovala své místo v cizím stádě. Starší hřebečkové byli vůdcem stáda vyhnáni, aby si vytvořili svá stáda. Od okamžiku zdomácnění koně hrál velikou roli v dalším vývoji koně člověk. Výběrem nejlepších jedinců (selekcí) a cílevědomým chovem byly zvýrazněny některé důležité vlastnosti. Takto bylo vyšlechtěno mnoho plemen koní s různými vlastnostmi.
Např. těžký a silný kůň tažný, rychlý a vytrvalý kůň jezdecký, soumar, minikoně atd.
Žádné komentáře:
Okomentovat